Cestování a dovolená na Kubě

Na Kubě si cizinec žije jako král. Ubytuje se v luxusním rezortu za valuty, rozhazuje dýška, konzumuje lampy rumu ředěné piňa koládou a zubí se na svět. Tedy na další movité turisty, kteří se vydali do kubánského ráje v all-inclusive rezortu. Hodování a zábava nezná mezí, vždyť v all-inclusive se musíme bavit od rána do večera! A nezapomeňme konzumovat, nejlépe nad míru!

Kubánský personál lítá jak hadr na holi, aby uspokojil náročnou a imrvére podnapilou zahraniční klientelu. Vyslouží si za to celkem slušné spropitné, tedy v porovnání s platy místních státních zaměstnanců.

Kubánská realita

Ale nalijme si čistého vína. Kuba jako země taková má daleko od blahobytu a konzumerismu. Kuba je země, kde se zastavil čas. Bohužel se tam zastavil i ekonomický růst, pracovní příležitosti a budování infrastruktury.

I přes částečné, ale pomalé změny po smrti vůdce a hrdiny země Fidela Castra, je boj o přežití jedním z hlavních úkolů obyčejných Kubánců. Kdo si co vypěstuje, to si sní. To platí hlavně na venkově, ale co ve městech? Ne každé městečko je poctěno návštěvou turistů a tak se nadále servíruje k obědu tradiční rýže a fazole. A na druhý den zase rýže a fazole. Je libo rýži a fazole i o víkendu?

Můžete si samozřejmě zajít do krámu. Je to takový ten komunistický krám z ČSSR před 30 lety, za pultem paní a za ní police. Bohužel na Kubě tyto police často zejí prázdnotou. Ovšem nesmí chybět rum, rýže, fazole, olej, obraz Fidela a pod ním Kniha přání a stížností. Něco vám to připomíná?

Pouliční život

Pojďme se radši podívat do ulic. Pane, tam to žije! Díky slunečnému podnebí 365 dní v roce se na Kubě žije na ulici. Vesnice jsou v pohybu, města jsou v pohybu, lidé klábosí, jezdí na kole, pohánějí své koně, túrují auta, není místa, kde by si člověk mohl v klidu odskočit. Veřejné záchodky jsou samozřejmě neexistující.

Slunce, úsměv a rum jsou nedílnou součástí kubánského života. Chlapi si rozloží domino na zápraží, otevřou si místní rumíček a už to jede. Muzika zní ze všech koutů a všichni včetně dětiček se houpají do rytmu. Když se procházíte po ulici neturistického kubánského města, nejste cizákem. Jste hostem, jste raritou, můžete navštívit Kubánce v jejich domovech a poslechnout si jejich životní příběhy.

A nezapomeňte říct, že jste from Czechoslovakia, budete vítáni o to více. Na rozdíl od jiných zemí nás Kubánci znají a většinou znají někoho, kdo zná někoho, kdo v Československu před 25 – 30 lety studoval nebo pracoval. To víte, slovo pivo si lidé pamatují i po 40 letech, na české pivo se prostě nezapomíná.

Národ sobě

Stejně se nezapomíná ani na kubánský národ, který je bohatý hlavně v srdci, ochotný kdykoliv pomoci, zasmát se a sdílet lidské příběhy. Je to velký národ velkého vůdce idealisty, který chtěl své zemi dát mnoho, ale povedlo se málo. I přesto ho lidé nadále milují a uctívají jeho památku. A přitom mnozí doufají, že pozvolná svoboda přinese více bohatství a prostředků na rozvoj země.

Přejme Kubáncům, ať s příchodem nové doby zvané kapitalismus neztratí to nejcennější – svou srdečnost, nezištnost, přátelskost a věčný smích i v dobách nesnází.

Viva Cuba libre.

Z Kuby zdraví,

Lenka de Graafova

Ředitelka LingoStar Language Services a blogerka na jazykové a cestovatelské téma.
Fotografie ©[Robert Demeter] 2018
PROHLÉDNOUT SI PROFESIONÁLNÍ FOTOGRAFIE Z KUBY: ALBUM KUBA